Skauting

Říká se, že skauting je především hra – hra v tom nejlepším slova smyslu. Pro někoho může být skoro bezvýznamná, pro dalšího nezapomenutelná, pro jiné se stane hrou na celý život. Co je na ní tak lákavého? Skauting má mnoho přitažlivých metod, jak vést chlapce a děvčata bez rozdílu věku. Patří k nim sebevýchova a rozvoj nejlepších povahových vlastností; skauting učí mladé lidi žít podle skautského slibu a zákona, pracovat v malých skupinách (družinách a oddílech) ve spolupráci s dospělými.

Vede je ke službě společnosti, k životu v přírodě, dává jim mnoho praktických dovedností. Učí je samostatnosti i zodpovědnosti a navazuje při tom na výchovu v rodině a ve škole.

Děti stále touží po dobrodružství, romantice, hře, po přátelství. Právě to jim skauting nabízí. Skautský rok trvá od podzimu do léta a vrcholí na letních táborech. Činnost Junáka v průběhu roku probíhá na schůzkách, výpravách za poznáním do přírody, za kulturou i historií, při cestování a objevování nových míst. Skautský program- například sport, hry a rukodělné činnosti, je přitažlivý už pro nejmladší školáky: ti si ve věku 6-11 let říkají vlčata a světlušky, 12-14letí chlapci a děvčata jsou skauti a skautky, pro věk 15-26 let se užívá pojmenování roveři a rangers. Skauti nad 26 let potom již patří do skupiny old-skautů.

Svět je složitý a orientovat se v něm je stále těžší, zvlášť pro mladé lidi. Je tolik lákadel a pokušení. Dobrý skautský oddíl může chlapcům a děvčatům pomoci nalézt tu správnou cestu. Cestu k sobě samým, k bližním, ke své vlasti, k přírodě, k celému lidskému společenství. Skauting je dobrovolné a nezávislé hnutí, které dnes po celém světě sdružuje téměř 40 miliónů členů. Jeho zásady kdysi na počátku století stanovil lord Baden-Powell a do českých zemí přinesl myšlenky skautingu zakladatel českého Junáka Antonín Benjamin Svojsík.

Velká pozornost je v Junáku věnována výchově a vzdělávání vedoucích, kteří svůj volný čas dobrovolně věnují dětem. Všichni dospělí činovníci musejí splnit zkoušky, které potvrzují jejich způsobilost pro práci s mládeží.

Výchova člověka nekončí ve třinácti nebo čtrnácti letech, ale prochází celým životem. Každým rokem přibývají Junáku stovky mladých lidí, kteří prošli skautskými oddíly a dnes daleko lépe hledají cestu ke vzdělání, k přátelství, k lásce a ke kráse.

Junák je členem světových skautských organizací, které se hlásí ke stejným principům a výchovným metodám. Ke skautské činnosti neodmyslitelně patří setkávání mladých lidí z různých států, poznávání jiných zemí a kultur. To, čemu se říká mezinárodní skautské bratrství a sesterství, je cílevědomé vytváření přátelských vztahů mezi lidmi různých ras a vyznání, budování hrází proti sobectví a nepřátelství. Stoletá tradice českého Junáka, prověřená tvrdými zkouškami zákazů a pronásledování, dává naději, že český skauting právě takovou úlohu splní.


Skauting v Dobré

Skautování v Dobré má již dlouholetou tradici. Jeho počátky po převratu nastartoval chlapecký oddíl pod vedením mladých a odhodlaných mužů a otců, který se scházel v nyní již neexistující klubovně blízko sparťanského hřiště. Fungovali dobře a dlouho, ale postupem času se členové nějakým záhadným způsobem vytratili.

Náš zakladatel – o. Petr Eliáš

Před přibližně dvaceti lety působil v doberské farnosti kněz, který společně s řeholní sestrou přivedl na svět myšlenku oddílu dívčího, a tak skauting pokračoval. 2. dívčí oddíl Dobrá se scházel v místnosti na faře a několik let pod záštitou frýdeckého střediska KRUH pak připravoval na život desítky dívek. Jak čas plynul, začali vedoucí přibírat i chlapce, vytvořila se chlapecká družinka a vznikl 1. koedukovaný oddíl Dobrá. Klubovna na faře najednou přestala kapacitně stačit, proto se začaly využívat místnosti v budově bývalého obecního úřadu, které nám obec bezplatně pronajímá dodnes. Jednou je hůř, jindy zase líp. Oddíl se zmítal v rozkvětu i v krizích, členů přibývalo i ubývalo, vedoucí přicházeli a zase odcházeli. Stále se ale držel myšlenky, že v Dobré bude líp se skauty než bez nich :-) A tak přečkal všechny útrapy, až do zimy roku 2011. To čítal kolem 70 členů. Tábory s 50 dětmi již začínaly být nějak „těsné“, dětí stále přibývalo, proto vyvstala myšlenka osamostatnění od frýdeckého střediska a založení střediska vlastního. Od počátku roku 2012 tedy skauti v Dobré fungují jako středisko se dvěma oddíly (nyní již se třemi).

Středisko Doberčata patří pod okres Frýdek-Místek a aktuálně má zaregistrovaných 120 členů. S rostoucím počtem dětí přibývá i počet kvalifikovaných vedoucích, kteří svůj čas výchově mladších věnují s nadšením a pocitem, že právě díky nim funguje něco tradičního, smysluplného a zábavného :-)