Konečně jsme se dočkali. Náš tábor započal v neděli 13.7., kdy jsme se 20 dětí a hrstka vedoucích sešli tradičně u fary a jeli vlaky do vesničky poblíž tábořiště. Letos jsme jeli opakovaně na Vosí louku. V táboře jsme se rozdělili do tee-pee a vybalili. Následně bylo potřeba trochu zvelebit a zútulnit tábořiště a okolí, tak jsme se pustili do práce.

Taky nás vedoucí obeznámili s letošním tématem tábora. Cesta za světlem, neboli ozdravný pobyt v období komunismu. Byli jsme rozdělení do čtyř pracovních oddělení po pěti. V průběhu tábora jsme hráli spoustu her k tomuto tématu, a taky poznávali fakta o tomto období. Měli jsme například soud, kde jsme bohužel neuspěli, volby, kde jsme taky bohužel neuspěli, také jsme se pokoušeli o útěk z vězení, hledali a luštili jsme zprávy ze zahraničí, nebo jsme se účastnili spartakiády. I když to tak nevypadalo, nakonec se nám povedlo stranu svrhnout, díky dostatku podpisů, které jsme nasbírali.

Po dobu tábora jsme si taky párkrát vařili na ohni, večer jsme sedávali u táboráku s kytarou, plnili jsme výzvy a vyzkoušeli plno nových aktivit jako je vaření v Setonově hrnci nebo přípravu rozcviček a krátkých her.

V sobotu nás čekal dlouho připravovaný slibový oheň, kde se slibovaly jak skautské, tak i jeden světluškovský. Bylo to opravdu kouzelné. Slibový oheň je pro nás skauty hodně symbolický a výjimečný.

V neděli nás čekala mše svatá v přírodě. A jelikož bylo letos počasí špičkové, jeden den jsme vyrazili na výlet do Vítková na bazén, kde jsme se pořádně vyrochnili a zablbli. Nechyběly ani klasické táborové noční hlídky a přepady. Tábor jsme ukončili krásným rituálem, kde se osm mladých skautů a skautek stalo novými vedoucími.

V sobotu si už pro nás na tábořiště přišli rodiče a bylo na čase se rozloučit a odnést si s sebou všechny zážitky prožité na skvělém místě se skvělýma lidma za skvělých 14 dní.

Lucka Beloritová

Fotografie do poloviny na zonerama.com

Fotografie po polovině na zonerama.com