Ivančena 2025
Hrstka, které se chtělo šlapat, a ne se vozit se v pouťovou sobotu 26. dubna sešla na vlakovém nádraží. Přidaly se i Sýkorky, které vzhledem k zimě nevyletěly předchozího večera, jak měly v plánu. Chvíle v nezvykle prázdném vlaku, snad z důvodu hodinu dřívějšího srazu, a byli jsme na místě.
Pomohli jsme malým dětem se přiblížit kyvadlovou dopravou, a pak už to bylo po svých. Postupně jsme potkávali další skauty a skautky, čím výše, tím více. Za svitu slunce jsme střídavými tempy (5 minut chůze a 5 minut pauzy) došli až k samotné mohyle. Už jen fotka naší skromné společnosti, nafasovat odznaky a přišlo dělení sil. Sýkorky se utrhly směrem na Lysou a zbytek postupně dolů.
6 odvážlivců si tak sáhlo na hladící bod a domnělé dno svých sil, načež se patřičně posílili polévkou a odpočinkem v chatě. Dolů nás už pak táhla gravitace, a tak jsme dokonce stihli i autobus, ač mnohé zastávky s obdivem k přírodě okolo nás málem stály tentokrát nepříjemné čekání na zastávce.
Všichni jsme si tento malý výšlap užili a už se těšíme až vedoucí posunou trochu laťku.
Za 3. oddíl Sýkorky
Dominik “Koci“ Sýkora
Fotografie na zonerama.com