Začátek listopadu byl určen nezvyklé víkendovce s názvem Kopání. V rolích účastníků se objevili střediskoví vedoucí, kterým program chystal Jorg s Želvou, a servis zajistil tým roverů z okresu a Metty.

Akce začala slavnostním nástupem v tělocvičně s úvodním slovem Jorga, vedoucího střediska. Po vydatné večeři nás čekal kvíz. V mnoha okruzích prověřil naše znalosti skautské, historické, psychologické ale i třeba zeměpisné. Náročné otázky jsme pak Želvě, jako tvůrkyni, mohli ohodnotit ve zpětné vazbě. Do večerky už probíhal volný program v duchu deskovek, filmu, či tvoření s kůží nebo pájkami na dřevo.

U rozcvičky dostál Jorg svému jménu a protáhl nás znamenitě na vzdáleném placku. Rovněž i první programový blok byl v jeho režii. Představil nám březové lístky, ocenění pro lidi pracující dobrovolně s mládeží. Vzápětí si nás vzala opět Želva, abychom několika aktivitami venku zkoušeli vzájemnou důvěru. V dalším bloku jsme byli tvůrci obsahu my, při vyprávění všemožných nezdarů z praxe. Následovala přednáška o využití AI v naší činnosti, kterou nám však trochu kazilo slabé internetové připojení.

Pozdní oběd nás naladil k odpočinku opět u deskovek a tvoření, či sladkému spánku. Poté jsme dokončili dopolední program o nezdarech v naší činnosti, kdy jsme vzpomínali na vše, co se nepovedlo. Mnohdy silné zážitky, avšak s dobrými konci. Následovala krátká hra po skupinkách, které měly tvořit fotky podle zadání. Už se setmělo, když jsme se vrátili zpátky akorát včas abychom postupně mohli chodit na stezku. Na několika zastaveních nás čekaly otázky k přemýšlení nad minulostí, současností i budoucností nás i střediska. Ve stejný čas ostatní účastníci debatovali, hráli, nebo tvořili vzpomínkové placky, či prkýnka se vzory. Vyhodnocení foto soutěže přišlo jako další a zároveň skončila stezka. Vydali jsme všichni prožít rituál. Začal děkovným slovem Jorga, kterého následovali ostatní pokládáním svíček před ostatní, s pár slovy díků. Už pozdní večer pak završilo udělování březových lístků jak nových, tak i druhých stupňů dlouholetým vedoucím. Do noci pak probíhaly diskuze, další deskovky, či odpočinek prostý.

Ráno byla celá základna uklizena a rozešli jsme se do kostela, nebo svých domovů s díky za skvěle nachystanou akci, která dovolila i nám vedoucím zažít si akci z pohledu účastníků.

Samozřejmě se budeme těšit na již plánovaný další ročník!

Dominik „Koci“ Sýkora

Fotografie na zonerama.com