Z pohledu neobvyklého.

Tak jo, 6.8 2018 jsem odjela na můj první skautský tábor. Ani si nedokážete představit jak jsem se bála… Popravdě jsem fakt nechtěla jet. Pak mě ale hodně povzbudily kamarádky a já si sbalila batoh, spacák, karimatku a jela. Kdyby mi někdo po mém příjezdu na tábor řekl, že poslední den nebudu chtít odjet, tak bych si asi myslela že je blázen.Ale nakonec tomu tak bylo… I když jsem si myslela že to bude katastrofa, bez wifi, bez normální sprchy, nebo postele, nebo bez normálního záchodu a tohohle všeho. Líbilo se mi tam mnohem více, než když jsem přijela domů a uvědomila si, že zase za pár dní začíná škola. Moc se mi líbily každodenní aktivity, ať už hry typu pašeráci na běhání, nebo jen modelování z fima, pokaždé jsem si to moc užila. I ty služby jsem si celkem užila. Sekat dřevo, sbírat chrostí, nebo moje „oblíbená“ služba umývání nádobí. :) Věřte že opravdu nechcete dostat službu na nádobí po pudinku. :)
Každopádně se mi tam také líbily táboráky. Je moc příjemné si po celém dlouhém dní odpočinout, jen tak si sednou k ohni, zpívat a zároveň být s lidmi kteří dělají ten tábor zajímavějším a lepším… Potom si společně popřát dobrou noc a jít spát. Já nevím jak ostatní, ale na tomhle táboře jsem potkala dost lidí se kterými jsem se začala bavit a každý den z nich prostě šla ta pozitivní energie. A je hodně příjemné když se po ránu na někoho z vedoucích podíváte typem „nechce se mi nic dělat, nechte mě spát“ a on se na vás tak povzbudivě usměje že najednou máte chuť skákat po stromech (ne doslova! :D ).
Ohledně tématu tábora. Když jsem se dozvěděla, že téma jsou vikingové, myslela jsem, že to je snad to nejtrapnější téma co kdy někdo mohl vymyslet, ale potom jsem si to užívala jak nic. Ty scénky, to vžití do těch rolí. Připadala jsem si jak ve filmu, a to nekecám. :D
Potom ti lidi… Jak už jsem říkala je hodně příjemné když se v blbé náladě na někoho podíváte a on si k vám sedne usměje se na vás a promluví si s vámi, nebo s vámi zničehonic začne blbnout a představovat vám tábor i když tam jste už 6 dní. :D Taky jsem se tam např. začala bavit s lidmi které jsem dlouhé roky na chodbách školy úplně ignorovala a nakonec se s nimi bavím pomalu víc než s některými spolužáky. :P
Moc se mi rovněž líbilo hlavně to spaní ve stanech, jezení z ešusu a tohle všechno… Ono když jezdíte přes tři roky na tábor kde jste jak v 5hvězdičkovém hotelu a pak najednou přijedete do tohohle je to překvapení, něco nového ale i tak jsem si tento tábor užila o dost víc jak tamten…
Počasí myslím celkem vyšlo, a co že pár dní pršelo? Pak už bylo stejně pořád vedro. Ještě když jsou vedoucí tak hodní a půjčí vám mikinu protože všechno svoje oblečení máte buď špinavé z kotrmelců na rozcvičce a nebo z toho že vás někdo třikrát po sobě shodí do bazénu…
Krásná byla nedělní mše, jen sedět, poslouchat a zpívat.
Hodně se mi líbilo když jsme si večer vzali svíčky, šli ke kapli a děkovali za to všechno. Ono je mega příjemné odjet na 10 dní od rodičů a neposlouchat každý den jak máme něco dělat a tak. :p
Pak přišel slibový oheň, a já jsem si na 100 % jistá že chci příští rok skládat slib… Už teď se mi líbí mít vědomí, že někam patřím a že mě všichni neodsuzují z toho co vidí na první pohled… Slibový oheň byl jedním slovem velký. :D Po ohni jsem si poprvé vyzkoušela možnost spát pod širákem a bylo to úžasné. Jen tak si povídat a potom usínat s pohledem na miliardy hvězd a hledat souhvězdí i když je neznám. :p Potom přišel den odjezdu a já jsem fakt jet nechtěla. Vím že příští rok chci jet určitě znovu, nejen kvůli slibu ale hlavně kvůli tomu pocitu že jsem zase 10 dní bez rodičů, bez elektřiny, s kamarády…

Klárka Stuchlíková

Více fotografií na https://www.rajce.net/a15466788