Dne 2. 8. 2025 se parta dětí a vedoucích prvního oddílu vydala na dvoutýdenní dobrodružství na Hadinku. Na parkovišti v Klokočově jsme se rozloučili s rodiči a společně se vydali přímo do tábořiště. V tábořišti jsme si vybrali stany, které se po následujících čtrnáct dní staly našimi malými, ale přesto útulnými domovy. Jakmile jsme se zabydleli, čekalo nás rozdělení do táborových skupinek, ve kterých jsme celou dobu tábora fungovali a k tomu samozřejmě patřila i výroba týmových vlajek. Téma tábora bylo dětem známo již před začátkem, jelikož jim domů bylo doručeno královské nařízení od Lorda Farquada a někteří toto využili i k pojmenování svého týmu – Krasoni, Wíly, Perníčci, Vlci a na závěr Báby pod kořenem – to sice se Shrekem společného moc nemá, ale to vůbec nevadí! 

První den jsme zakončili táborákem, kterým nás doprovázela hra na kytaru, až do chvíle, než nás vyrušila hromada pohádkových bytostí, a dokonce i samotný Shrek, který nám lehce „naštvaně“ oznámil, že jsme se utábořili v jeho bažině. Celý první týden našeho tábora se mimo spoustu dalších aktivit nesl v duchu prvního dílu Shreka – cesta do Dulocu, turnaj, jehož výherci se mohli zúčastnit vysvobození princezny z věže, samotného vysvobození princezny Fiony, setkáním s Robinem Hoodem a jeho družinou a zakončen byl svatbou Shreka a Fiony společně s velkou hostinou. 

S koncem prvního týdne nás opustila nejmladší skupinka Mušliček a my jsme se dějově přesunuli do druhého dílu Shreka a čekala nás cesta do Království za sedmero horami, ta proběhla tak, že se děti v noci vzbudili, sbalili si všechno potřebné a po skupinkách strávili zbytek noci nedaleko tábořiště a jejich úkolem bylo se během dalšího dne dostat bez navigace zpět do tábořiště. V Království za sedmero horami už je čekala příprava na samotný bál, kde se vymódili a porotou byly jejich outfity bodově ohodnoceny. Téma tábora jsme zakončili bálem, poražením zlé víly a požehnáním krále pro Shreka a Fionu.

Samotný tábor se samozřejmě netočil jen kolem Shreka a společně jsme dělali spoustu skautských věcí – vaření na ohni, workshopy, při kterých si děti vyzkoušeli různé aktivity, které si pro ně vedoucí připravili, zpívání u táboráku, plnění skautských bobříků a výzev, spaní pod širákem nebo zapojování se do samotného chodu tábora v rámci táborových služeb.

Jako každý rok ani letos nemohl chybět závěrečný slibový oheň, u kterého mezi nás přibyli nová vlčata a světlušky. Poté nás už čekala jen cesta na autobus, kde jsme se vystřídali s táborem druhého oddílu a samotná cesta domů, kterou většina z nás prospala. A nám už zbyla jen spousta zážitku, nových přátel a natěšení na příští tábor.

Viktor Heczko

Celou fotogalerii si můžete prohlédnout na Zoneramě:

1. část fotek – Zonerama
2. část fotek – Zonerama