Dlouho očekávaná akce započala pro 3. oddíl trochu dříve před farou chladného, avšak slunečného brzkého čtvrtečního odpoledne 8.5. LP 2025. Důvodem rozdílného srazu proti zbytku střediska byla naše doprava na kolech. Těžká zavazadla nám laskavě vzali a my mohli vyrazit. Koci plánoval příliš velké rezervy a tak jsme na blízké Višňovce byli první. Vzápětí začaly jezdit ostatní děti a to už si všechny přebral velký šéf Lano a šel ukázat spaní a zázemí, kde jsme měli nadcházející prodloužený víkend strávit.

Následující chvíle byly určeny seznamovacím hrám, neboť mezi oddíly jsme jako ve velmi velké rodině a jména hlavou jen prochází. Po rychlé večeři z mysli Jorga, našeho víkendového kuchaře, jsme se vrátili venku věnovat se míči a zpívání s kytarou. Večer plynul příjemně dál za krásného jarního teplého západu. A koho nehřálo dostatečně oblečení, vynahradil si to u ohně anebo pohybem. Srandu pak zkazil Koci, když všechny svolal dovnitř, protože chtěl hrát deskovky a prohlížet staré fotky. Naštěstí už bylo pozdě a brzy přišel čas na večerku, zuby a spaní.

Ráno nás probudilo slunce, na jehož motivy jsme secvičili malou rozcvičkovou sestavu. Vydatně lupínkovo-jogurtová snídaně pak všechny připravila na malý bojový výlet do lesa. Rozděleni do skupin si malí i velcí účastníci nasbírali munice kolik unesli a začala divoká šišková válka pod vedením generálů Dona a Patrika. Po návratu zpátky se vymýšlely a testovaly bezpečnostní prvky pro padající vajíčka. Odpoledne patřilo „hospodskému“ kvízu dle Elen (s podporou Skittlesek), prověřujícímu znalosti rozmanitých témat. Večer se pak nesl v duchu výstupu stezkou úkolů a zamyšlení na Prášivou s návštěvou místního kostela zprostředkovanou Žužu a Želvou.

Sobotní den přinesl chlad, který jsme se snažili zahnat cvičením a dál i velkou bojovkou, kterou připravil Kukis. Skládaly se tangramy, rozdělával oheň, nádoby plnily vodou a další. To vše v kombinaci s ocasy říznutými vlajkovanou a pevnostmi. Zcela utahaní všichni spočinuli v náručí osvobozujícího odpoledního klidu, ze kterého všechny vytrhla Hanka pravěkým programem obsahujícím tvoření nástěnných fresek, odlévání stop, tvoření z hlíny, psaní run, ale i přenos parťáků a zkoušení razítkování. K večeru byly slavnostně rozdány další stupně březových lístků a den zakončilo vzpomínání u fotek, či další poznávání stolních her.

Březový lístek

Březový lístek je ocenění pro dobrovolníky, kteří se dlouhodobě starají o děti a mládež v různých organizacích. V našem středisku jsme dlouho tradici udělování Březových lístků neznali, každopádně nám to přišlo jako moc hezká možnost poděkování za veškerou energii a práci, kterou skautští vedoucí dělají. Březové lístky mají několik stupňů (1.–12.) a jedinec může být v průběhu života postupně oceňován i vyššími stupni lístků. Udělování lístků však závisí na ostatních nositelích tohoto ocenění. Dle pravidel pro každé nové přidělení musí být dosaženo určitého množství podpisů ostatních držitelů, kteří uznají za vhodné, že si daný člověk jejich podpis zaslouží.

V neděli nám Žužu nadělila pořádný budíček s rozcvičkou, aby se nám lépe uklízelo. A taky že jo, zanedlouho bylo hotovo a Petr nám mohl servírovat jeho verzi „Magic ball“. Pozvolně jsme se pak už loučili a jeli domů, nebo nás brali rodiče.

Děkujeme všem vedoucím a účastníkům a budeme se těšit na další velkou jízdu.

Dominik „Koci“ Sýkora

Fotogalerie na zonerama.com