Byl pátek 3. listopadu. To už většina dětí ležela doma na gauči a rozjímala co asi budou o víkendu dělat, ale sýkorky, ty už měly jasno. Sešli jsme se na vlakovém nádraží v Dobré a usedli do vlaku, který nás převezl do F-M, odkud jsme sedli na RegioJet autobus, kterým jsme jeli dvě hodinky přímo do Brna. Jet do Brna pro nás byla velmi výjimečná příležitost, která se jen tak neodmítá.

V Brně jsme vystoupili na zastávce a s těžkými krosnami jsme vyrazili ke skautské klubovně podobající se kvádru. Cesta trvala kolem dvaceti minut a všichni jsme uvítali, když jsme došli do cíle.

 Rozdělili jsme si místa ke spaní, něco málo vybalili a šla se hrát hra s nápisy na čele. Mezitím šlo pár jedinců s vedoucími nakoupím, aby jsme měli co večeřet a snídat. Po večeři v podobě chlebů následoval program od Kociho, kdy si každý udělal svůj unikátní erb, který vystihoval hodnoty a zájmy, které každý z nás ctí.

Uteklo to rychle a následovala večerka. Po ulehnutí do spacáku už se to zdálo jako chvíle a už se zase vstávalo a nesměla chybět námi všemi milovaná rozcvička v režii dětí. Zahráli jsme si rybičky a rybáře a natrénovali sebeobranu.

Následovala snídaně a program od Zuzky. Tento program byl o době, ve které žili naši rodiče. Rozdělili jsme se do skupinek podle desetiletí, ve kterém se naši rodiče narodili a k tomuto desetiletí přiřazovali události, které se v této době odehrály. Dozvěděli jsme se mnoho nového.

 Posvačili jsme, jelikož nás čekal program venku, abychom neseděli jenom uvnitř. Tato hra se podobala házené s cílem na basketbalový koš a když už jsme byli dost vydovádění, šli jsme si zahrát hru, ve které bylo smyslem si obhájit důležitost svého povolání (náhodně přiřazeného) a zachránit si tím život. Když se ti to nepovedlo, byl si vyhozen z horkovzdušného život. Když se vyhazovali povolání, dokud nezbyli dva poslední.

Nadešel čas obědu. Jak už je u nás tradice před jídlem, pokřik a modlitba. Pak jsme se s radostí pustili do kari s rýží, kterou nám ukuchtily Kača s Maki. Následoval odpolední klid, který byl krapet zkrácen, abychom stihli dokončit následující hru za světla.

Byli jsme rozlosováni do pěti trojic a jedné čtveřice (dohromady šest skupin ;). Naším úkolem bylo podle papíru obejít všechny památky a náměstí a vyfotit se u nich. U toho jsme měli plnit další úkoly jako třeba vyfotit se s šelmou psovitou/kočkovitou, nebo se zeptat lidí, proč je v Brně poledne v jedenáct. Tato hra trvala poměrně dlouho a po našem návratu nás čekal program o výpovědích skautů za vlády totality.

Následně jsme měli večeři za promítání fotek z minulých let. Pak už byla večerka a my šli do svých spacáků.

Ráno budíček a rozcvička. Není tomu tak pokaždé, ale tentokrát šly všechny děti na bohoslužbu do kostela. Po mši jsme šli na hrad Špilberk, kde jsme plnily zakoupené papírové knížečky a hledaly v neplaceném areálu odpovědi do tajenky. Tentokrát jsme se vraceli domů později, než je zvykem a v Brně jsme i obědvali.

Po odpoledním klidu jsme uklidili klubovnu a šli na autobusové nádraží. Jeli jsme stejně jako do Brna (nejprve autobusem a po té vlakem). Do Dobré jsme se dostali mezi sedmou a osmou hodinou.

Víkendovku jsme si moc užili a těšíme se i na další akce, které společně podnikneme :).

Barbora „Druid“ Chodúrová

Fotografie na zonerama.com nebo rajce.net