O víkendu 18.-20.11.2016 se vydaly skupinky Lentilek, Sov a Papoušků na Barnošku.
V pátek jsme dojeli autobusem na zastávku Krásná- Lesní správa, dále nás už čekala cesta pěšky nahoru za tmy. Ta byla opravdu náročná. Na chatě jsme zatopili, povečeřeli jsme a poté nás čekala noční, běhací bojovka. Vyhrál tým, který podle indicií uhádl nejvíce z desíti slov.
Deštivý sobotní den jsme nastartovali rozcvičkou, nasnídali se a poté nás čekala hra pandemie. Při které každý z nás byl jedno ze světových měst a měl za úkol ho zachránit od jedné z nákaz. Ovšem při plnění úkolů bylo lepší se spojit své síly s dalšími, protože nikdo sám nezvládne například 250 dřepů nebo 100 kotoulů za jedno kolo, které mělo 5 minut. Hru nám ztěžovaly ještě různě losované stupně našich nemocí- 1. stupeň mohli jsme se pohybovat jen chůzí, 2. stupeň museli jsme skákat po jedné noze, 3. stupeň bylo chození po čtyřech, 4. stupeň byla opravdová smůla, protože se člověk nemohl hýbat vůbec a ostatní ho mnohdy doslova dotáhli na ošetřovnu, kde si musel posedět celé jedno kolo hry a pak se uzdravil o jeden stupeň.
Po svačině čekalo kluky zabíjení křepelek. A Sovy s Lentilkama mezitím vařily oběd, a vymyslely zrádný úkol pro druhou ze skupinek, který byl zrádný hlavně proto, že ho nakonec plnily ony samy. Takže Sovy čekal kosmetický koutek, kde na své obličeje napatlaly úžasný make-up v podobě bahna, pasty, popela a krému na ruce a Lentilky si učesaly vlasy smetákem, který toho zažil opravdu hodně.
Po poledním klidu, přišla na řadu další hra, kde jsme zachraňovali budoucnost lidstva. Dozvěděli jsme se, že se otevřel časový portál, který nám umožnil nahlédnout na chvíli do budoucnosti. Ze scénky vyplynulo to, že roboti ovládli svět a přežil poslední člověk, který už stárne. A my mohli svět zachránit jednou ze tří věcí: sepsat petici proti napodobování lidského života, vyrobit bombu a poslat ji do budoucnosti a odpálit tak továrnu na roboty nebo pomocí nájemného vraha zabít vynálezce robotů. Nebylo to jednoduché, ale svět jsme zachránili! Dále následovaly další hry a večeře, kterou si vychutnali hlavně Papoušci, protože každý z nich si pochutnal na své křepelce. V neděli ráno po snídani jsme uklidili chatu, sbalili se a jelo se domů!